Hot!

SUMMERJAM 2018 – REPORT

SUMMERJAM 2018 – REPORT

Už s prvními oznámenými účinkujícími letošního festivalu Summerjam nám bylo jasné, že tento ročník bude opět stát za to. Po několika na lineup chudších letech se produkční tým vzchopil a přivezl ke Kolínu nad Rýnem opět hudební smetánku nejen z Jamajky.

Ještě před festivalem se navíc ve středu do Prahy dovalili Rolling Stones, které jsme si nemohli nechat ujít. Vše potřebné na cestu už bylo sbaleno, a tak jsme si ještě před odjezdem užili nesmrtelné hity jako Paint In Black, Satisfaction, Sympathy For The Devil a mnoho dalších. Ihned po skončení naprosto dokonalého koncertu jsme vyrazili směr centrum, abychom nastartovali naše červené žihadlo. Jako každý rok jsme totiž museli vyrazit s předstihem, abychom v campu u jezera zabrali fleky u našeho oblíbeného spotu x-roads. Z tohoto místa je to totiž opravdu kousek na obě hlavní stage, ale i na noční Dancehall Arenu.

Objevili jsme se tak u jezera Fühlinger již ve čtvrtek ráno a ihned jsme se se ocitli v té neopakovatelné atmosféře, kvůli které se každý rok na tento festival vracíme. Každoroční rituál hledání místa a postavení stanů proběhl naprosto bez problémů, a tak nastal čas na nezbytné občerstvení a seznámení se sousedy – campery, mezi kterými nechyběl ani Lenny – nový selektor Deebuzz. V odpoledních hodinách nastal čas na průzkum okolí jezera a náš repráček při tom vyhrával jeden hit za druhým na celé širé okolí a my jsme tak mohli alespoň na chvíli reprezentovat i JAH Atom Sound. Následně jsme se vypravili na nedalekou benzínku pro akreditace. Večer jsme si nenechali ujít ani každoroční preparty na Roots Center, která nás však tentokrát příliš nezaujala.

Pateční den začal relaxem ve vodách jezera a přípravou na náročný program, který pro nás odstartoval koncertem Charlyho Blacka. Jamajský deejay se předvedl v top formě. Celý svůj segment pak zakončil skvělou verzí Gyal You A Party Animal. Následoval přesun na americkou rapovou hvězdu TY Dolla $ign, který rozhodně nezklamal naše očekávání. Mezitím byl však již na Green stage v plném proudu koncert Stonebwoye, který jsme si nemohli nechat ujít. Africká star dala energickou show plnou reggae, dancehallu a samozřejmě nechyběla ani výživná porce afrobeatu. Po tříhodinovém maratonu následovala nutná pauza a občerstvení před vyvrcholením pátečního dne na ostrově v podání Christophera Martina. Pirát z Karibiku rozhodně nezklamal a jeho koncert, ostatně jako obvykle, snesl i ta nejpřísnější měřítka. Na stagi se s ním na společný tune Whine Up Fimi objevil také Charly Black a nechyběl ani krátký segment od D – Major.

Jako vždy jsme se nemohli dočkat noční Dancehall Areny, avšak po loňské nepříliš vydařené show, jsme byli přeci jen lehce skeptičtí. Páteční večer se nesl ve znamení německých top soundů Jugglerz a Pow Pow Movement. Zejména od dvojce Meska a Shotta Paul jsme ale rozhodně čekali daleko lepší selekci, potažmo speeches. Dojem nezachránila ani mladá enkláva tohoto soundu v podobě Cutlass a Smo. Nečekaně se nám tak více líbily segmenty od Pow Pow. Nemůžeme však říct, že bychom si noc na Areně bez výhrad užili, jako tomu bývalo v minulosti. Dokonce jsme nevydrželi ani do posledních minut a zhruba kolem 3:30 h jsme se vydali směrem k naším příbytkům u jezera.

Sobotní odpoledne vyplnil tzv. Soca Carnival, který se uskutečnil na Roots Center. Spíše, než o carnival se však jednalo o ultimátní selekci největších soca a dancehallových anthems. Fabi Benz ze City Lock a Franky Fyah z legendárních Soca Twins ale i tak naprosto překonali naše už tak velká očekávání. Energickou show si navíc užívali fans z celého Karibiku (i Evropy). Vedle výše zmíněných se na stagi představila také mladá dvojce z Jugglerz – Cutlass a Smo, která se tentokrát rozhodně předvedla lépe, než předešlou noc na Dancehall Areně. Po téměř čtyřhodinovém maratonu následoval rychlý přesun na ostrov, kde už řádil Tarrus Riley spolu s Deanem Fraserem a jejich bandem. Vkusný koncert okořenily i novější tunes jako například Graveyard.

Následující program se pro nás nesl především ve znamení dancehallu. Na Green stagi se totiž představili Jahmiel, Konshens a vrcholem večera měla být show Alkalina. Všechny tři koncerty, kterým vévodila hudba od riddim bandu Dub Akom, jsme si užili na sto procent. Na vedlejší stagi jsme pak jen okrajově shlédli poměrně nudného Ziggy Marleyho. Tentokrát nám to časově nevyšlo na Gentlemana, nicméně na kolínského rodáka si jistě vyčleníme čas příště.

Nedělní odpoledne odstartoval Richie Stephens se svým bandem Ska Nation. Energická show strhla dokonce i již některé značně unavené fans. Poté následovali legendární Inner Circle, kteří i po desítkách let předvádí neskutečné výkony na podiu. Letošní rok je pro ně totiž již padesátou sezonou, co působí společně. Nás však dostal především segment, který byl věnován Jacobu Millerovi. Poté už jsme naposledy spěchali na vedlejší Green Stage. Již pár minut tam totiž předváděl svoji flow J Hus spolu s jeho londýnskou crew. Ten vystřihl několik svých anthems (např. Spirit) a koncert nám tak uběhl díky výborné show opravdu rychle.

Na závěr 33. ročníku vystoupil na Red stagi Chronixx, který dle našeho názoru každým rokem zlepšuje svoji live performace. Jeho hymna produkovaná Major Lazer – Blaze Up The Fire, pak zakončila tento povedený ročník.

Poté už z programu zbýval jen každoroční emotivní závěr okořeněný ohňostrojem a především vystoupení Mr. Summerjam. Za touto výstižnou přezdívkou se skrývá německý reggae veterán Andrew Murphy, který předvádí na Red Stage skvostnou moderátorskou show. Jak již bylo řečeno v úvodu, letošní ročník měl po několika slabších předchozích letech opět nabitý lineup a vzhledem k tomu, že po celou dobu festivalu panovalo opravdu luxusní počasí, jednalo se o ideální start hlavní festivalové sezóny. Na závěr vám můžeme prozradit, že se naše redakce chystá i na další festivaly a tento report tak nebude rozhodně posledním!

Cya next year Everlasting festival!

Přidat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Privacy Policy